Na tomto místě chceme publikovat dobové názory na výstavbu opevnění v předválečném Československu. Hlasy, které tehdy zaznívaly, nebyly zcela jednoznačné a i po mnoha letech nutí k zamyšlení. |
Při kritice československého opevnění asi nejčastěji zaznívají názory generála Vojtěcha Luži z podzimu 1938, které napsal v rámci ankety Armáda v roce 1938. Většinou však jde o pouhé výňatky, proto přinášíme celý Lužův text o opevnění. |
V roce 1935 napsal plukovník (pozdější generál) Jindřich Bejl zajímavou práci, v níž se zabýval názory na vojenské zabezpečení státu. Jednu podkapitolu, kterou celou předkládáme, věnoval i otázce stálého opevnění a motorizovaných jednotek. |
Výstavbu opevnění v létě 1935 odmítl v novinách "Hlas národní obrany" štábní kapitán Jan Tesařík sloužící u jezdectva. Místo opevnění požadoval větší množství tanků a budování komunikací, jak se můžete dočíst v přepisu podstatné části jeho článku. |
• Generál Silvestr Bláha: Význam stálého opevnění pro obranu státu (1933) |
Nad výstavbou opevnění se v roce 1933 ve studii "Význam stálého opevnění pro obranu státu" zamýšlel přednosta prezidentské vojenské kanceláře generál Silvestr Bláha. Především z důvodu nevýhodné strategické situace doporučoval se touto myšlenkou vážně zabývat. |
• Plukovník Bohumil Junger: Vliv stálého opevnění na vedení operací (1934) |
V 1. polovině 30. let se objevilo hned několik odborných textů o stálém opevnění a jeho významu, mezi nimi i studie plukovníka Bohumila Jungera "Vliv stálého opevnění na vedení operací". Její závěrečnou část vyzdvihující stálé opevnění si můžete přečíst. |
• Podplukovník Rudolf Kalhous: Motorisovat nebo opevňovat? (1936) |
Svůj názor na opevnění předložil v roce 1936 čtenářům novin Právo lidu podplukovník Rudolf Kalhous podílející se na výstavbě československé armády v letech 1918 až 1919. Výstavbu rozsáhlejšího opevnění nedoporučoval, přednost dával obraně hranic rychlými motorizovanými jednotkami. |
Poslední aktualizace: 12.3.2014