Jak jsme viděli při posuzování opatření k zajištění hranic u jednotlivých států na počátku světové války, mělo mnoho států po strategické zajištění hranic již v míru vybudovány pevnosti se stálou posádkou, nebo opevnilo pruhy terénu provedením určitých prací (zákopů, krytů apod.) na vhodných a důležitých místech pro obranu.

         Že tyto věci měly svůj značný vliv na ochranu hranic a na vedení války, nedá se popřít; rovněž tak nelze však popřít, že některé pevnosti jako např. Lutych aj., neodolaly ani prvnímu náporu nepřítele, třebaže jejich vybudování a udržování stálo v míru velmi značné částky. Je nesporné, že rovněž dnes budou mít stálé pevnosti pro velké státy s příznivými hranicemi důležitý význam pro ochranu hranic a vedení války. Jsem však na pochybách, zda zejména stálé pevnosti mohou být vhodnou oporou ve válečných plánech států s malou rozlohou a zda by pro ně nebylo vhodnější, aby částky, které takové stavby pohltí, vynaložily na vybudování silného letectva, na vybudování hangárů odolných proti leteckým pumám, na opatření početných a velmi výkonných protitankových zbraní, motorisovaných a mechanisovaných jednotek apod.

         Zřízení pevnostního pásma, které bude mít svou velkou hodnotu obrannou, mohla si vzhledem na výhodné podmínky hranic dovolit bohatá Francie nebo také Itálie; stěží si je však mohou dovolit naše republika nebo Jugoslavie a podobné menší státy, kde hranice dávají nepříteli velmi mnoho možností k obejití.

         Tím nemá být řečeno, že si menší státy i s nepříznivými hranicemi nemají již v míru připravit a na důležitých místech třebas i provést určitou úpravu terénu pro lepší uspořádání obrany s malým počtem sil. Naopak je záhodno, aby tato věc byla připravena, ale v rámci místních obran obyvatelstva. To je věc účelná a levná.

         Pokud jde o význam motorisovaných a mechanisovaných jednotek pro pohotovost ochrany hranic proti pozemním silám nepřítele, budou tyto jednotky v budoucnosti mít nepochybně důležitý význam tím, že lze jimi rychle a hodnotně omezit úspěch nepřítele při jeho náhlém a nepředvídaném vpádu. Také při koncepci válečných plánů mohou jednotlivé státy počítat s jich použitím pro své záměry k získání výhodnějších podmínek pro nástup svých armád apod. rázným a rychlým vpádem na území nepřítele.

         Při tom je nutné, aby tyto jednotky byly již v míru početně i svou výzbrojí pohotovy. Pokud jde o jejich výzbroj, bude nutné, aby k svému účelu – omezit pronikání motorisovaných a tankových jednotek nepřítele – měly dostatek protitankových zbraní, třeba i na újmu toho, že by samy nebyly vyzbrojeny tanky. Ze zkušeností ze světové války můžeme vidět, že se útoky tanků zpravidla ztroskotaly tam, kde byl proti nim dostatek zbraní s průraznými střelami. Tyto zbraně jsou levnější než tanky samy, a proto mohou být početnější a mají proti tankům obdobný význam jako ponorky proti velkým válečným lodím. Na to je třeba pamatovat při těch motorisovaných jednotkách, které mají účel jen obranný, jako je naopak nutno, aby byly v dostatečném počtu vybaveny tanky tam, kde budou plnit úkoly ofensivní.

         Motorisace je v moderních armádách na vzestupu a bude nejen při ochraně hranic, ale i při vedení války mít v budoucnosti velmi důležitou úlohu. Proto je příkazem každého státu postarat se o to, aby měl již v míru určitý počet motorisovaných jednotek kdykoliv a v nejkratší době pohotových zasáhnout tam, kde by toho náhlý vpád nepřítele vyžadoval.

J. Bejl: Než válka započne