Betonová hranice republiky
Československé opevnění 1935 až 1938
Největší stavební podnik meziválečné republiky: stovky těžkých srubů,
tisíce řopíků a pět dokončených tvrzí od Ostravska po jižní Moravu. O tuhle hranici
se v roce 1938 skutečně bojovalo a její příběh nekončí Mnichovem. Píšeme o něm
od roku 1999: studie jednotlivých linií, ověřený přehled muzeí, rozbor mýtů
a dobové hlasy, které jinde nenajdete.
Kartotéka · ověřováno ročně
Pevnostní muzea
Kam se dnes podívat do opevnění. Jen velká a prověřená muzea v celé ČR,
každé s razítkem data ověření, souhrnem návštěvnických reakcí a odkazem
na provozovatele. Plus tipy na pevnostní muzea v Evropě.
Otevřít kartotéku →
Rok 1938 bez legend
Mýty a fakta
Nevystřelilo se? Byli jsme dokonale připraveni? Stejně bychom prohráli?
Sedm mýtů o opevnění a roce 1938, u každého kdo ho stvořil a co říkají
prameny. S mapou míst, kde se skutečně bojovalo a umíralo.
Přečíst rozbory →
Studie linií a tvrzí
Oblasti opevnění
Od Ostravska přes Králicko a Náchodsko po Liběchovskou příčku
a Pražskou čáru. Studie jednotlivých úseků a objektů, které vznikaly
přes dvacet let a citují je diplomové práce i Wikipedie.
Vybrat oblast →
Primární prameny
Dobové názory
Co o výstavbě opevnění psal tisk a říkali politici třicátých let.
Hlasy doby bez dnešních filtrů, sbírané na tomto webu od jeho počátků.
Číst dobové hlasy →
Z archivu webu: citáty minulých měsíců
a zprávy z konferencí .
Web je součástí projektu Československé
vojenství ; historii armády se věnuje sesterská sekce
armada.vojenstvi.cz . Provozujete pevnostní
muzeum a chcete do kartotéky? Napište na
bartos@vojenstvi.cz .