Tvrz Hanička: pevnost, ze které měl být tajný atomový kryt
Šest betonových srubů a kilometr a půl podzemních chodeb nad Rokytnicí v Orlických horách. Tvrz postavená proti Hitlerovi, kterou o čtyřicet let později tajně přestavovalo komunistické ministerstvo vnitra na protiatomové pracoviště. Dvě epochy českých dějin v jednom kopci.
| Sezóna 2026 ověřeno VIII/2026 | Květen, červen a září: Út až Ne; červenec a srpen denně mimo pondělí; říjen víkendy. Prohlídky Út až Pá v 10, 12 a 14 h, v sobotu každou hodinu 10 až 15 h, v neděli a svátky 10 až 14 h. Listopad až duben zavřeno. |
| Prohlídka | komentovaná, základní trasa podzemím trvá zhruba hodinu; dovnitř jen s průvodcem |
| Adresa | Rokytnice v Orlických horách 70, 517 61 |
| Přístup | parkoviště na silnici z Rokytnice do Bartošovic u srubu R‑S 74 „Na holém", odtud asi 30 minut pěšky lesem |
| Vezměte si | teplé oblečení i v létě, v podzemí je stále kolem pěti stupňů, a pevnou obuv |
| Kontakt | 491 616 998 (infocentrum Rokytnice) |
| Web | hanicka.cz, karta v naší kartotéce muzeí; rezervace formulářem na webu tvrze |
Souhrn toho, co se opakuje v návštěvnických reakcích, psáno vlastními slovy. Nejsilnějším dojmem je rozsah podzemí a zvláštní atmosféra pozdější přestavby na Objekt Kahan. Dovnitř se dá jen s průvodcem a v pevných časech, což část návštěvníků zvyklých chodit vlastním tempem překvapí; rezervaci proto řešte předem formulářem na webu. V podzemí je chladno po celý rok, počítejte s teplým oblečením a pevnou obuví.
Proč Hanička, a ne Bartošovice
Tvrz se původně měla jmenovat jinak a stát jinde. Francouzští poradci nepokládali stavbu tvrze v tomto prostoru za prvořadou, českoslovenští plánovači měli názor opačný. Rozpoutal se spor mezi variantou Bartošovice a variantou Hanička. Zvítězila Hanička, protože nevytvářela tolik hluchých prostorů. Na jaře 1936 vyrazila skupina fortifikačních odborníků Ředitelství opevňovacích prací do terénu a vytyčila jednotlivé objekty.
Úkoly tvrze byly na poměry úseku značné. Palebně se kryla se sousední tvrzí Adam, uzavírala komunikace procházející oblastí a především podporovala okolní linii, zhruba šedesát srubů těžkého a sto padesát objektů lehkého opevnění.
Městečko tisíce dělníků
Výstavba byla zadána 28. srpna 1936 s termínem dokončení do 24 měsíců. Od září 1936 se prostor tvrze proměnil ve staveniště, kde pracovalo až tisíc dělníků. První srub se betonoval v červenci 1937. Náklady dosáhly zhruba 25 milionů předválečných korun a posádku mělo tvořit 426 mužů 19. hraničářského pluku ze Žamberku.
Tvrz tvořilo šest objektů: pěchotní sruby R-S 76 Lom, R-S 77 Pozorovatelna a R-S 80 Potůček, objekt R-S 78 Na pasece pro otočnou dělovou věž, dělostřelecký srub R-S 79 Na mýtině pro tři houfnice ráže 100 mm a vchodový objekt R-S 79a U silnice, kterým se zásobovalo podzemí.
Stavebně byla tvrz v září 1938 hotova. Vybavena a vyzbrojena ale nebyla, chyběly houfnice dělostřeleckého srubu i otočná věž. Po Mnichovu odcházeli z pohraničí zklamaní vojáci, kteří byli odhodláni tvrz bránit.
Objekt Kahan: druhý život tvrze
Za okupace posloužila Hanička Němcům jako střelnice, zkoušely se na ní protibetonové střely Röchling. V padesátých letech pak národní podnik Kovošrot vytrhal z objektů sedm ze čtrnácti pancéřových zvonů a kopulí. V roce 1969 byla tvrz poprvé otevřena veřejnosti a v roce 1972 tu Otakar Vávra natáčel záběry pro film Dny zrady.
Pak přišel zlom, který z Haničky dělá unikát mezi všemi československými tvrzemi. V říjnu 1975 ji zabralo Federální ministerstvo vnitra a na dvacet let uzavřelo. Pod krycím názvem Objekt Kahan se z pevnosti proti Hitlerovi začalo budovat protiatomové válečné pracoviště, které mělo v případě konfliktu zajistit spojení ministerstva a tajné služby. Přestavba zásadně zasáhla do podzemí, práce běžely až do roku 1993 a nikdy nebyly dokončeny.
Výsledkem je stavba, jakou jinde neuvidíte: prvorepublikový pevnostní beton a v něm technologie studené války. Dvě konfrontace dvacátého století vrstvené přes sebe. Od roku 1995 je tvrz znovu přístupná veřejnosti a od roku 1998 patří městu Rokytnice v Orlických horách.
Co uvidíte dnes
Prohlídka vede vchodovým objektem do podzemí, přes strojovny, muniční skladiště a podzemní kasárna až do dělostřeleckého srubu, kterým se vystupuje na povrch. Zachovala se původní střílna pro houfnici vz. 38, pozorovací zvon i kopule pro těžký kulomet, k tomu stopy kahanovské přestavby. Okolím tvrze navíc prochází naučná stezka Opevnění Rokytnicka, po které dojdete k dalším objektům úseku, třeba k srubu R-S 87 Průsek s dochovaným pancéřovým zvonem.
Souvislosti celé linie najdete na stránce rokytnické opevnění a přehled dalších muzeí v seznamu pevnostních muzeí.
Souvislosti
Popis celé rokytnické linie najdete na stránce Linie opevnění Rokytnicko, přehled všech tvrzí včetně toho, co jim v roce 1938 chybělo, na stránce Tvrze. Sousední tvrz Adam, se kterou se Hanička palebně kryla, zůstává ve správě armády a přístupná není. Proč se tvrze stavěly a co měly v obraně státu zastat, rozebíráme v rubrice Mýty a fakta.