Řopík ve Smečně

Lehký objekt vz. 37, typ B2‑80 v zesíleném provedení, evidenční číslo 41. Pevnůstka, kterou před odstřelem zachránila barokní socha v zámecké zahradě, a která se pak stala vůbec prvním kompletně zrekonstruovaným objektem lehkého opevnění v republice. Z 834 objektů Pražské čáry přežilo jen několik desítek; tenhle je z nich nejlépe vystrojený.

Tento srub je již legendou mezi bunkrologickou veřejností, něco jako Březinka či Alej mezi sruby těžkými je smečenský lehký objekt jeden z nejlépe rekonstruovaných a vybavených. Při jeho rekonstrukci nebylo zapotřebí odhodlání, ale šílenství a absolutní „zažranost“. Tímto skládám dík panu Krinkemu a dalším, kdo se podíleli na rekonstrukci.

Stavba a odolnost

Objekt LO vz. 37, typ B2-80 zes. číslo 41, je součástí úseku A3 Smečno, jež byl zadán k výstavbě dne 1. června 1937 stavební firmě ing. A. Vopršal z Rakovníka. Úsek tvořilo celkem 81 pevnůstek, jež se podařilo kompletně vybudovat a dokončit. Vojenský stavební dozor vykonával v úseku A3 škpt. pěch. Fratišek Frimel.

Výše zmíněný objekt má čelní stěnu o tloušťce 100 - 120 cm, obě boční a týlovou stěnu 80 cm a strop pak 100 cm silný. Odolával ostřelování granáty do ráže 15 cm. Za mobilizace v roce 1938 byl objekt již připraven k obraně.

Likvidace Pražské čáry

V létě roku 1939 okupační úřady nařídily likvidaci všech objektů, které se nacházely na území tzv. Protektorátu Čechy a Morava. Okupační úřady se obávaly, že by mohlo dojít k využití objektů pro obranu při případném českém povstání. Pražská čára byla díky usilovnému ničení prakticky zlikvidována. Z vybudovaných 834 objektů se do dnešních dnů zachovalo jen doslova několik pevnůstek. Drtivá většina byla odstřílena, ocelový materiál vytržen, beton často drcen a požíván pro stavbu komunikací. Tam, kde nebylo možno likvidovat objekty pomocí trhavin (v blízkosti domovní zástavby, pod vedením vasokého napětí, pod mostem, silnice, v těsné blízkosti trati apod.), provádělo se znehodnocení těchto pevnůstek náhradním způsobem. Interiéry objektů byly vyplněny kvalitním lomovým kamenem (zpravidla odebíraným z kamenné předlohy objektů) a ten byl proléván vápenným pačokem smíchaným s pískem. Otvory střílen, periskopů, ventilace, granátového skluzu a vchodu se zabetonovaly. Likvidace pevnůstek odstřelem započala v okolí Slaného 15. června 1939, ukončena byla 23. téhož měsíce. Objekty zůstaly v rozvalinách až do 3. července 1940, kdy stavitel Josef Hellebrand započal z odstřelených objektů dobývat veškeré železo. Ještě 12. července 1940 však byly u trosek objektů tabule zakazující fotografování.

Také LO vz. 37 B2-80 Z s pořadovým číslem 41 úseku A3 měl být odstřelen a to v pátek 23. června 1939. Starosta Smečna však požádal o jiný způsob likvidace. Důvodem byla blízkost zámeckých budov a barokních soch. Díky tomu je dnes možné pevnůstku navštívit.

Objekt dnes

Rekonstrukci zahájil na přelomu osmdesátých a devadesátých let bunkrolog Jan Krinke (1946 až 2019), průkopník amatérského fortifikačního muzejnictví a jeden z těch, kdo v osmdesátých letech mapovali zapomenutou Pražskou čáru. Vysekat sbíječkou z interiéru kámen prolitý maltou, prorazit zalité prostupy pro periskopy i zalomené výdechy ventilace a pak roky shánět původní vybavení po armádních skladech, to byla práce, kterou ocení hlavně ten, kdo si ji zkusil. Objekt byl uveden do stavu ze zářijové mobilizace 1938 a stal se prvním takto rekonstruovaným řopíkem u nás.

Jan Krinke ukončil činnost v roce 2017 a o objekt i okolní areál se dnes stará spolek Vojenský skanzen Smečno. Ten mezitím musel bunkr znovu vystrojit, doplnil výdřevu, lapače zplodin i repliku kulometu. Ke skanzenu patří přes dvě desítky kusů vojenské techniky a replika železné opony; spolek spravuje také objekt vz. 36 nad osadou Mlýnek u Drnova, jediný dochovaný objekt tohoto typu z celkem sedmasedmdesáti postavených na Pražské čáře.

Souvislosti

Proč vůbec vznikla obranná linie sto kilometrů ve vnitrozemí, vysvětluje stránka Pražská čára a rozbor doktríny ústupového boje v rubrice Mýty a fakta: opevnění nemělo nepřítele zastavit na hranici, ale zdržet ho a krýt ustupující armádu. Právě proto stojí řopíky u Berouna, Slaného i Smečna. Nedaleké objekty popisují stránky Mlýnek a Bezděkov.