opevneni.vojenstvi.czOd r. 1999 · ISSN 1802-1514
Archiv Tato stránka je archivní: text pochází z 09.03.2004 a zachycuje tehdejší stav poznání i reálie. Ponecháváme ji beze změn pro citační stálost; aktuální informace o muzeích najdete v kartotéce muzeí.

Linie lehkého opevnění Krkonoše

Průzkumové tabulky - dnešní stav objektů
Průzkumové tabulky - dnešní stav objektů

         Páteří obrany krkonošského úseku opevnění měli být vzhledem k horskému terénu lehké objekty. S výstavbou lehkého opevnění v Krkonoších se začalo až v roce 1937, a tak k úvaze přicházela pouze výstavba lehkých objektů vz. 37. Začněme vytýčením konce a začátku této linie opevnění, rozkládající se od nejzápadnějšího podúseku CH1 Čertův Vrch (měl začínat pod rozhlednou Slovanka  - kóta Hvězda 959) k nejvýchodnějšímu podúseku Z1 Rýchory (končí na severovýchodním úbočí kóty Dvorský les ke 865 "Kámen"). Dále se linie rozkládala dle popisu jednotlivých závěrečných zpráv z průzkumu, jak je zde doslovně citujeme.

         Bez zajímavosti nezůstává dodnes patrné polní opevnění, které se dle Jaroslava Beneše dochovalo hlavně v úseku H1 luční hora, ale hojně se s ním můžeme setkat podél celé linie. V hektické přípravě na obranu republiky v roce 1938 dokonce některé objekty podúseku H2 Dívčí lávky, přesněji objekty plánované k výstavbě na Kozích hřbetech (č. 79-89), měly být nahrazeny polním opevněním. A také na začátku podúseku Z1 Rýchory, na místě nepostavených objektů, jsou údajně polní postavení, které však výprava Jaroslava Beneše z časových důvodů nezkoumala.

         Dalším aspektem krkonošské linie jsou i stavebně nedokončené těžké objekty v hřebenových partiích Krkonoš.  Výstavba dvou těžkých objektů - KrK-L-SI a KrK-L-SII byla 8.8.1938 zadána firmě Kapsa a Müller (známé například z výstavby Dobrošova). Oba objekty byly zadány v rámci podúseku 5-Maršov ze ŽSV VI. Trutnov.