Pražská čára

IX a - Kaldno jih

IX b - Kladno sever

úsek 111 Mělník

A-1 Velvary

A-9 Vítkov

A-2 Slaný

A-3 Smečno

úsek 112 Slaný

A-32 Rozdělov

A-4 Družec

A-5 Chyňava

úsek 116 Berounka

B-6 Beroun

B-7 Budňany

B-8 Mníšek

B-29 Slapy

úsek 118 Slapy

 

         Zatím jsem se neoddával toulkám kolem našeho hlavního města za účelem prolízat beton, tak píšu pouze teoreticky a vycházím z mých několika (respektivě dvou) průzkumů muzeí, které dnes na tzv. Pražské čáře jsou. Čerpám z publikace Pražská čára z edice Pevnosti.

         Zajistit hranici bylo nutno podle 2. programu opevňování všude, takže kolem celé hranice se mělo postavit opevnění. Z 3. tzv. konečného Husárkova plánu opevnění vyplynulo, že se na severu bude stavět těžké opevnění a jinak kolem celé hranice opevnění lehké. Víc bych to už nerozebíral, vše je popsáno v již zmíněné stránce o programech stavby opevnění.

         Tzv. Vnější obrana prahy byla linie lehkých objektů (především lehkých objektů vz. 37) táhnoucí se od obce Měřín (řeka Vltava) přes Beroun (řeka Berounka) okolo Kladna směrem k Mělníku (Vltava).

         Většinou se jednalo o LO vz. 37, které bylo situováno do poměrně rovinatého terénu. Tomu odpovídalo i to, že byly pevnůstky zesíleny. Do terénu hornatého byly včleněny pevnůstky vz. 36, což byly spíše dokonalejší kulometná hnízda. LO vz. 37 tzv. řopíky byly v některých místech situovány do údolí řek, tam ale na jaře hrozilo zaplavení, proto byly objekty opatřeny tzv. inundační šachtou proti vodě.

         V nejohroženějším směru Velvary-Kralupy-Praha mělo důležitou komunikaci postřelovat pět srubů těžkého opevnění k jejichž realizaci nebylo přistoupeno, vytyčení v terénu bylo spíše exhibiční akcí gen. Husárka před členy jugoslávské vojenské delegace.

         Na Pražské čáře se přistoupilo na několik atypických provedení lehkých objektů. Lehké objekty byly již předprojektovány a tyto vyprojektované stavby se pouze podle provední zasazovali do terénu. Tyto atypické varianty byly

         1. v úseku A1 Velvary, kde byl lehký objekt vz. 37 vsazen do průčelí barokního mlýna a další objekt maskovaný jako mírumilovná kůlna u níž byla situována obecní váha.

         2. objekt (číslo 11) v úseku Smečno je umístěn do náspu silnice, která tvořila vlnu v terénu.

         3. úsek A4 Družec má asi největší lahůdku je to řopík situovaný do náspu silnice, která též tvořila vlnu v terénu. Má protáhlý tvar a délu cca. 10 metrů.

         V roce 1938 by Pražská čára musela nést nápor německé armády, která plánovala útok do těchto míst do prostoru 1. armády. Při zářijové mobilizaci se nepodařilo dosáhnout plné bojové připravenosti Pražské čáry. Obsazeny byly nejohroženější úseky opevnění. Většinou to byly prostory okolo hlavních komunikací. Pro naši obranu zase hovořilo odhodlání jít do posledního muže, vždyť naši vojáci bránili poslední demokracii ve střední Evropě a jejich svobodnou a křehkou repunliku, kterou od roku 1918 všichni budovali.

         Jenže přišel osudný zářiový den roku 1938 a tím velmi záhy zanikla svobodná zem v srdci Evropy, která se z nadvlády cizích velmocí pomalu dostává až dnes tedy po 60ti letech.


Poslední aktualizace: 31.05.2003

NAVRCHOLU.cz