Linie opevnění Náchodsko

Zbečník
T-S 1a
T-S 1b
T-S 2
T-S 4
T-S 5
T-S 6
T-S 7
T-S 19
T-S 20

Babí
N-S 84
N-S 86
N-S 87
N-S 88
N-S 89
N-S 90
N-S 91
N-S 92
N-S 93a
N-S 93b

Polsko
N-S 70a
N-S 70b
N-S 71
N-S 78
N-S 79
N-S 80
N-S 81
N-S 82
N-S 83
N-S 85

Dobrošov
N-S 72
N-S 73
N-S 74
N-S 75
N-S 76
N-S 77
N-S 77a

Skutina
N-S 48
N-S 49
N-S 50
N-S 51
N-S 52
N-S 52a

Borová
N-S 60
N-S 61
N-S 62a
N-S 62b
N-S 63
N-S 64
N-S 65
N-S 66
N-S 67
N-S 68
N-S 69

Sedloňov
N-S 43
N-S 44
N-S 45
N-S 46
N-S 47
N-S 53
N-S 54
N-S 56
N-S 57
N-S 58
N-S 59

 

         Opevňovací šílenství se vyhnulo ani Náchodsku. Poměrně mohutná linie. Mohutností ji předbíhalo pouze trutnovské opevnění. Celkem 40 km těžkých objektů a dva sledy lehkého opevnění (=80 km) tvořily čáru přepažující komunikace u obcí Polom, Olešnice v Orl. Horách, Borová, Česká Čermná, Běloves, Velké a Melé Poříčí a Stárkov (Bystré). V kompetenci ŽSV V. Náchod bylo tedy 100 těžkých objektů. Bohužel tento úsek nebyl stavebně dokončen. Popravdě k boji byla provizorně připravena linie u Olešnice a Hronova, v lepším připravenějším stavu byl úsek v údolí Náchoda, ale ve stavbě byla tvrz Dobrošov a Skutina a bránění jejich prostoru bylo o to problematičtější. Mohly bychom pokračovat, ale hodnocení kdyby nám nepřísluší, neboť přišlo září roku 1938...

         ŽSV V / 1. Zbečník,  V / 2. Babí,  V / 3.  Polsko,  V / 4. Dobrošov,  V / 5. Skutina,   V / 6. Borová,  V / 7. Sedloňov

         Zadané a postavené objekty Náchodska mají v drtivé většině odolnost II. římskou, neboť terén je vrchovinného charakteru, kde se počítalo s nepřátelským dělostřelectvem. Část nezadaná směrem ke Komářímu vrchu, už by tvořily sruby s arabskou odolností. Dokonce by nebylo nic zvláštního použití I. arabské odolnosti, což odpovídá zesílenému provedení lehkého objektu vz. 37.

         V popisech linie jsem vždy zdůraznil nějakou tvář dané linie. Ostravský popis je zaměřen na samotný počátek výstavby. Králicko se zabývá službou v opevnění.  Liberecký popis zachycuje příběh z přepadů celnic a útoků na naše opevnění Freikorpsem. Opavsko je zaměřeno osud během okupace. Trutnovsko bylo psáno hlavně s ohledem aktivity naší armády těsně po válce. Rokytnicko se zajímá o přestavbu tvrze Hanička a využívání opevnění komunistickým režimem. Stejně tak Náchodsko by mělo zachycovat jeden aspekt z celé škály, kterou si prošla skoro každá linie našeho opevnění. Jmenovatelem pro náchodskou linii opevnění je stavba a to ne jako u Ostravska projekce, ale praxe v terénu. Proto níže cituji odstavec z knihy Václava Kaplana a Jaroslava Brože Opevnění na Náchodsku - Skutečnost a vzpomínky. Odstavec je o zařízení staveniště:

         „Nejprve bylo nutné zajistit příjezdovou komunikaci od státní silnice. Většinou byly použity trasy polních cest, které byly rozšířeny a zpevněny kamenivem pro jednosměrný provoz na šířku 4 už 4,5 m se zvětšením poloměru nevyhovujících oblouků. V horní části před objekty byly provedeny kratší odbočky v nové trase až na staveniště, kde si již dodavatel určil rozmístění ploch pro skládku kameniva ve čtyřech frakcích s vydřevením podlah i stěn fošnami pro objem 1000-1700 m krychlových, pro sklady cementu v množství 500 až 600 tun, pro umístění míchaček betonu vedle skládek kameniva v počtu 5 ks objemu 500 litrů podle zadávacích podmínek, pro strojní vybavení dvou dieselelektrických agregátů s rozvodnou u 5 ks diesel kompresorů se skladem pohonných hmot. Dále zde byl prostor pro skládku ocelové výztuže, její ohýbání a uložení do označených oddělení pro svislou výztuž a pro jednotlivé vodorovné vrstvy, pro šatny dělníků, kanceláře vedení stavby u strážnice pro dozor u vjezdových vrat oploceného staveniště.“

         Zajímavé jsou i vzpomínky ze sborníku Českoslovesnké opevnění z let 195-38 na Náchodsku, který sepsal již zmiňovaný Václav Kaplan. Zde cituji část vzpomínek Josefa Zeleného, jenž pracoval na staveništi tvrze Dobrošov:

         „Nejprve se vyhloubily šachty na objektech a 5 dalších pomocných šachet. Po dosažení příslušné hloubky se razily spojovací štoly, a to tak, že skoro všude pracovaly 2 party proti sobě. Prorážky pak byly vždy velmi okázale oslavovány. Postup prací byl důmyslně organizován. Zatímco větší počet dělníků pracoval v podzemí, druhá část prováděla výkop a přípravné práce pro objekt. V srpnu 1938 byl otevřen starý Cejnarův lom v osadě Amerika. Byl tam postaven drtič kamene s naftovým pohonem a těžený štěrk byl odvážen auty starou silnicí přes Ameriku a Malinovu skalku přímo na pracoviště opevnění. (pozn. autora: štěrk sloužil právě k chystané betonáži srubů dobrošovské pevnosti) Pamatuji se, že směny při betonáži objektů mezi sebou soutěžily ve spotřebě cementu za jednu směnu. Na Jeřábu to začínalo množstvím 900 pytlů spotřebovaného cementu za jednu osmihodinovou směnu a na Můstku už dosahoval výkon 1800 pytlů za osmihodinovou směnu. V osudných dnech měsíce září, kdy byla prováděna betonáž objektu Zelený, byli k urychlenému postupu betonáže povoláni na výpomoc vojáci a výkon tehdy stoupl až na spotřebu 2000 pytlů za osmihodinovou směnu.

         Už nikdy později jsem se nesetkal s takovým nadšením a takovou pracovní morálkou všech pracujících, jako na stavbě dobrošovské tvrze. Přes obtížné podmínky byla absence a nemocnost velmi malá. Na Dobrošově ve dvou dělnických ubikacích bydleli jen méně nároční dělníci ze Slovenska. Větší část osazenstva bydlela v podnájmu u soukromníků v samotném Dobrošově a v okolních obcích České Čermné, Jizbici, Lipí a v Bělovsi. Stravování bylo zajištěno v kantýně všem, kdo o to projevili zájem. Strava byla chutná a vydatná.“ 

         Nyní se budeme zabývat postavenou částí, její výzbroj tvoří protitankové kanóny a v oblastech s hluchými prostory měly být umisťovány minomety. Celistvost linie měly utužovat dvě dělostřelecké tvrze. Dobrošov a Skutina, které disponovaly dělostřeleckými věžemi, sruby a minometnými sruby. Jak jsem se zmínil byly ve výstavbě, tak by při obraně byly problémem. Jediný objekt s posádkou byl objekt Jeřáb tvrze Dobrošov, kde po posádce zbyly nástěnné malby. Tvrz Skutina měla vybetonované dva pěchotní sruby, ale byly těsně po betonáži. Tak by nejdůležitější zbraní byl protitankový kanón.

         Velký nápor by do tohoto prostoru veden nebyl, jelikož německá 2. armáda by se soustředila do prostoru Brutnál - Olomouc. Útok by byl náporově dlouhodobý a ne soustředěný do jednoho místa. Německá armáda tudíž nepočítala s překonáním našeho těžkého opevnění. Jistá část 2. armády se měla o průlom pokusit pouze v již zmiňovaném směru Bruntál - Olomouc, ovšem další operační svazky by vázaly naši armádu v opevnění.

V dnešní době stejně jako Kralická pevnostní oblast se může i Náchod pochlubit řadou pevnostních muzeí. Dá se ale říct, že oproti Králicku je na Náchodsku daleko větší pestrost nabízených návštěv. Od lehkého objektu vzor 36 přes dva řopíky a pěchotní srub Březinka k dvěma rozestavěným tvrzím Dobrošov a Skutina, přičemž obě mají co nabídnout, stejně jako ostatní muzea na Náchodsku. Zde na stránce jsem zpracoval tvrz Dobrošov a pěchotní srub Březinka


Poslední aktualizace: 22.08.2001