Cvičné a zkušební pevnostní objekty čs. armády v Ženijním zkušebním dvoře MILOVICE z konce třicátých let MAPA CELÉHO VOJENSKÉHO VÝCVIKOVÉHO PROSTORU MILOVICE Ing. Jaroslav Beneš Obsah: Oblast bývalého VVP je z hlediska průzkumu pevnostních objektů poměrně velkou neznámou. A to i přes to, že se zde nachází mnoho "bunkrů" různého původu. Mají se zde nacházet i objekty postavené naší armádou ve 30. letech. Dnes již víme, že se zde opravdu nachází, když ne všechny z postavených, tak alespoň část. Velký rozmach opevňovacích prací ve 30. letech v Československu si vyžadoval i provedení zkoušek odolnosti objektů a zajištění výcviku pevnostních jednotek. Proto bylo na několika místech naší, tehdy ještě Československé, republiky postaveny cvičné a zkušební objekty. Ve VVP Milovice-Mladá byly dle archivních podkladů postaveny následující cvičné objekty: LO vz.36 typ A a C, LO pro KPÚV typ K-3. Zkušebních objektů mělo být postaveno také několik: LO vz.36 typ A a C, LO vz.37 A160 (levá střelecká místnost měla skloněný strop) a atypický objekt - stěna TO se střílnami hlavních zbraní, ochranným křídlem a diamantovým příkopem. Vlastní střelecká místnost měla být tvořena jen dřevěnou přístavbou. V závěru tohoto pojednání je připojena kapitolka, kde jsem se pokusil zachytit alespoň stručně historii výcvikového prostoru. Nejsem odborník na tuto problematiku, takže kapitolka je jen kompilací již někde otištěných údajů. Jestliže bude mít nějaký čtenář těchto řádek nějaké připomínky či doplňky, rád se poučím a doplním tyto řádky. Pište jaroslav.benes@dragon.cz. Pokud je mi totiž známo, neexistuje článek, studie či publikace, popisující historii výcvikového prostoru v Milovicích. Je to myslím škoda a doufám, že se ho ještě dočkáme. 2.1 Cvičné LO Pro boj v opevnění byly připravovány specielní jednotky a pro jejich výcvik bylo nutno budovat i specielní objekty, které se podobaly bojovým, ale stavebně byly různě "ošizeny". 2.1. Cvičné objekty vz. 36 21. září 1936 zadalo ZVV Praha firmě arch. Zdeněk Lakomý Praha XII stavbu osmi cvičných a zkušebních LO vz. 36 ve vojenských výcvikových prostorech Milovice a Jince. V Milovicích byly postaveny dva cvičné LO vz.36 typu A a C. VSD byl mjr. pěch. Kukla od ppl. 38. Zadávací cena za objekt A byla 3 500Kčs, za objekt C pak 4 000Kčs. Oba objekty se dochovaly do dnešních dnů a byly objeveny při průzkumu oblasti 21.12.1998 Poznatky z průzkumu: LO vz. 36 typ A:
Dvoustřílnový objekt, po stavební stránce zcela zachován. Objekt má stěny silné jen 15 cm, pouze střílny mají celou tloušťku. Síla stropu je 11 cm. Ve stropě je obdélníkový otvor pro periskop 15x20 cm. V týlové stěně je, vlevo od vchodu, kruhový otvor Ćcca 14 cm (ventilace). Vchod má rozměry 80x100 cm, dveře byly posuvné. Neobvyklá byla konstrukce zamykání dveří, podle zámků ve veřejích (dveře se bohužel nedochovaly). Ve veřejích - Lprofil- jsou dva zámky. Pootočením klíče se vysunul jazýček, který zapadnul do výřezu ve dveřích. Uvnitř objektu, pod vchodem, je schod o výšce 30 cm.
Střílny byly kryty posuvnými uzávěry, ale ani ty se bohužel nedochovaly. V pravém rohu u týlové stěny je gula s vybráním pro poklop. Odvodnění objektu trubkou není zatím potvrzeno. Nejzajímavějším prvkem je otvor asi Ć 15 cm mezi střílnami ve sklonu cca 45o. Spád je směrem do objektu!!! Nevíme, k čemu byla dobrá. LO vz. 36 typ C:
Tento objekt je poničen. Strop je odtržen a leží vedle objektu, týlová stěna je vyvalená. Stavebním provedením odpovídá typu A. Z pozůstatků je tedy patrné: stěny a střílny jsou stejného provedení jako u A, dveře byly stejného provedení, pod vchodem je schod a tento objekt má i stejný otvor ve stropě.
Betonáž objektů je nekvalitní, velmi časté jsou dutiny v betonu a ani bednění nebyla věnována dostatečná pozornost. Azimuty střílen: Typ A (B): Typ C: azimut týlové stěny: 200 azimut čelní střílny:
100 2.1.2. Cvičný kanónový objekt "K-3" Mělo se jednat o běžné provedení, určené k funkčním zkouškám. Dle [10] měl být umístěn "v pískovně ve Vrutickém sedle, palba do pískovcové stěny na Benáteckém vrchu". Dle mapy [10] nám umístění vychází západně od Benáteckého vrchu, do míst, které je dnes zaváženo skládkou komunálního odpadu - na mapě oblast "A". V přilehlém lese není žádná stopa po tomto objektu. První K-objekt byl postaven na střelnici v Brdech - resp. jeho dřevěná maketa. Ta se ale pro ověření konstrukce nehodila, proto byl v červnu vybudován v Milovicích objekt K-3, který byl v září kompletně od zkoušen. 2.2. Zkušební LO Tyto objekty sloužili k "rozstřílení", tozn., že si armáda na těchto objektech ověřovala teoretické předpoklady a tudíž tyto objekty byly naprosto stejné jako objekty bojové. 2.2.1. LO vz. 36 - zkušební V Milovicích byly postaveny dva objekty, typ A a C (další dva v Jincích). Zadávací cena typu A byla 5 000,- Kč, typu C pak 6 500,- Kč. VSD, datum zadání a stavební forma - viz bod 1.1. Objekty měly být situovány, dle mapy [10], jižně od lesa "Mýtko" a východně od kóty 210 (na silnici Milovice - Mladá). Nově byly objekty (resp. jejich pozůstatky) v terénu nalezeny v zimě roku 2001! Jejich detalnější zdokumentování je tak otázka mála měsíců. Zajímavý článek se vztahem ke zkušebním "šestatřicítkám" v Milovicích vyšel ve třetím čísle časopisu NF [4]. V článku se popisují pokusné střelby provedené v listopadu 1936 z kulometů, minometů a děl na tyto dvě zkušební LO vz. 36 a na návrhy překážek. Součástí článku jsou i dvě velmi zajímavé fotografie ze zkoušek překážek pomocí LT vz. 35. 2.2.2. Zkušební LO vz. 37 Na jaře roku 1937 byl vybetonován u Ženijního a zkušebního dvora Milovice jeden objekt - LO vz.37 A160. Levá střelecká místnost měla skloněný strop. Dle mapy [10] měl být cca 400 m východně od LO vz. 36 - oblast B. Ani po tomto objektu nebyly nalezeny žádné stopy. 2.2.3. Zkušební zeď pěchotního srubu V roce 1935 byla vybudována zkušební zeď s hlavními střílnami pro kanón (L1) a těžký kulomet s ochranným uchem a diamantovým příkopem. Diamantový příkop byl prodloužen až před ucho objektu, kde byla umístěna nejen krycí střílna pro lehký kulomet, ale vedle ještě jedna střílna pro kulomet těžký. Vlastní střelecká místnost byla tvořena jen dřevěnou přístavbou. Objekt měl být používán k získání zkušeností s dodatečným osazováním střílen pro různé zbraně, s větráním střeleckých místností, s odolností střílen pro různé zbraně, s větráním střeleckých místností, s odolností střílen a lafetování zbraní proti postřelování, též používáno ke zkouškám lafetace. Střílny s nainstalovanými zbraněmi byly v dubnu 1936 ostřelovány z těžkého kulometu a protitankového kanónu 3,7 cm. Objekt byl umístěn v prostoru "V hlinkách" u kóty 230, palba hlavních zbraní směrem na Nový Dvůr [10]. Dle mapy [10] se objekt nachází cca 1200 m východně od LO vz. 36 cvičných (oblast D). Zeď dnes již nestojí, terén je totiž poměrně přehledný. V místě, kde měl objekt stát jsou velké kusy betonu s armaturou. Armatura je nejen hladká, ale i vroubkovaná. V betonu je štěrková frakce znatelně drobnější, než v betonu pevnostním. Neumíme přesně určit, co zde stálo, ale bylo to, podle trosek, něco poměrně velkého. Půdorys tohoto objektu je nakreslen v [8] na straně 296. 3. Stručná historie VVP Milovice - Mladá v letech první republiky a nacistické okupace Důvodem k sepsání této kapitolky bylo, že jsem se nikde v dostupné literatuře nesetkal s popisem historie vojenského prostoru. Proto jsem zalovil v mé domácí knihovně a zkompiloval z dostupných pramenů tyto odstavce (tedy vše jsem od někud opsal, nic sám nevybádal). Zde platí dvojnásob, že jestliže máte nějaké další poznatky k této tematice, nenechte si je pro sebe. V roce 1904 zřídila rakouská vláda v Milovicích vojenský tábor a to elementární střelnici a cvičiště pro větší polní cvičení. V roce 1905 měl tábor již 2000 osob, počet se později zvýšil až na 5000 osob. Pro zřízení vojenského tábora bylo zabráno 3465 ha půdy a vysídlena obec Mladá, která v průběhu let postupně zcela zmizela. Na začátku 1. světové války byly v Milovicích zřízeny internační tábory pro ruské a italské zajatce. Bylo zde v těžkých podmínkách umístěno asi 20 000 zajatců (do roku 1916 prošlo tábory na 46 000 zajatců), z nichž mnozí zemřeli hladem a nemocemi (převážně tyfem). Jsou pochováni na zdejším vojenském hřbitově, který je v současné době obnoven a při významných výročích je přístupný veřejnosti. Významnou památkou Milovic je kostel sv. Kateřiny, vybudovaný původně v barokním slohu. V roce 1905 byly do něj přeneseny relikvie a vybavení ze zrušeného kostela v Mladé. V letech 1906-1907 byl kostel přestavěn. Kostel má velice zajímavou vnitřní výmalbu. Prováděli ji ruští váleční zajatci v letech 1915-1919 a je tedy v pravoslavném slohu. VVP byl využíván i za první republiky (v letech 1920-22 ho šestkrát navštívil president T.G. Masaryk). V [14] se lze dočíst podrobnosti o vzniku železniční trati č. 232 Lysá nad Labem - Milovice, která je i svým zrodem spjatá s přítomností vojska v Milovicích: "V roce 1920 začal železniční pluk stavět 5,7 km dlouhou vlečku do vojenského prostoru v Milovicích. Variant vedení trati bylo více, nakonec zvítězil požadavek armády přímého průjezdu vojenských vlaků do Prahy. Bylo to však na úkor provozu. Nepříznivý terén vyžadoval vést trať ve stoupání až 20 promile. V září 1921 (21. září 1921 - pozn. JB) byla Vojenská vlečná dráha uvedena do provozu jako neveřejná, až v březnu 1923 byla zahájena přeprava osob a provoz zajišťovali vojáci." Přehled všech jednotek dislokovaných v Milovicích v letech první republiky je uveden ve skvělé studii p. JUDr. Sandera [7]. Pro ty, kteří tuto studii nevlastní jsem z ní příslušný odstavec opsal: mírové jednotky dislokované v Milovicích 1918-1938: Velitelství brigády útočné vozby 9.1935-7.10.1937, Pohlednice Milovic z let 1907-1938 je možné zhlédnout na internetové adrese: http://www.milovice.org/mlvchi_0.htm. Na této adrese jsou i informace o historii Milovic, některé jsou použity i v tomto článku. Ve využívání výcvikového prostoru pokračovali i nacisté. Vybudovali zde též značné množství pevnostních staveb. O působení Němců v Milovicích mám velmi málo zpráv, takže téměř vše je vyčteno z mapy [15]. Okupanti zřídili ve výcvikovém prostoru 6 střelnic-dopadových ploch (Schiesbahn) a to: I Ballonhalle, II Jirschitz, III. Benatek, IV Brodce, V Aujestetz a VI Lipnik. Ve všech plochách, krom II a III, byly postaveny bunkry (typově je lze rozdělit na děl. pozorovatelny-Artillerie-Beobachtungsstand, pěchotní úkryty-Infanterie-Deckung, strojovny-Motorisierte-Deckung a strojovny s pozorovatelským stanovištěm-Motorisierte Deckung mit Beobachtungsstand. Objekty byly stavěny ve třech stupních odolnost Gruppe I - Gruppe III, přičemž nejvyšší odolnost byla III. Existovala ještě nižší odolnost - objekty odolné jen proti střepinám, ale ty snad nebyly v Milovicích postaveny. Kromě těchto šesti hlavních ploch bylo ve výcvikovém prostoru větší množství střelnic a ploch určených pro různé jiné výcvikové účely. Německá posádka byla umístěna ve třech táborech: Haupt-Lager a Sued-Lager mezi Milovicemi a Benáteckou Vruticí a konečně Nord-Lager byl jihzápadně od Luštěnic. Dopadová plocha VI Lipnik je popsána v samizdatové brožurce [5]. Je zde popsána funkce pozorovatelen a strojoven, jejich provedení a stav k roku vzniku práce (tj. 19??). Popis jednotlivých tipů objektů se však přesně neshoduje s [15]. Na stránkách FORTEGu je umístěno několik fotografií právě z tohoto prostoru. Není ani bez zajímavosti, že právě v Milovicích údajně cvičil generál Rommel svá vojska pro boj v severní Africe. 4. Použitá literatura: |
Poslední aktualizace: 06.01.2002
