PODÚSEK H1 LUČNÍ HORA
Ing. Jaroslav Beneš, Martin Sýkora, Radan Lášek, Jaroslav Brož, Martin Bradáč H2 Dívčí lávly <-> Z3 Velká Úpa Stavební podúsek H1 patří do systému opevnění Krkonoš a měl přehrazovat plošinu u Luční boudy. První sled pevnůstek měl začínat na severovýchodním úbočí Luční hory - první objekt měl stát těsně u červené turistické cesty ve směru Luční bouda - Špindlerův Mlýn (měl stát vpravo od cesty). Odsud měla linie řopíků vést kolem místa, kde dříve stávala Renerova bouda, stále na východ a poslední objekt měl stát prakticky na hraně Obřího dolu pod Studniční horou. Druhý sled pak přehrazuje pouze sedlo mezi Luční a Studniční horou. Vzhledem k důležitosti tohoto prostoru byly zadány k výstavbě i dva objekty TO, které měly být vloženy do linie objektů prvého sledu. Výstavbu úseku H1 získala 6.9.1937 firma Kříž z Prahy. Zadáno bylo 17 objektů, z nichž bylo 8 postaveno [1]. Dle [2] bylo postaveno jen 5 objektů a tolik je jich i v terénu. V rámci výstavby úseku H1 však byly firmou Kříž postaveny 3 objekty v Obřím dole patřící do úseku Z3 (viz. ZZ z Z3). Velitelem VSD byl mjr.p. F. Procházka. Z úseku H1 bylo postaveno tedy jen 5 objektů druhého sledu a všech 12 objektů prvního sledu bylo započato - výkopy. Výstavba dvou těžkých objektů - KrK-L-SI a KrK-L-SII byla 8.8.1938 zadána firmě Kapsa a Müller (známé například z výstavby Dobrošova). Oba objekty byly zadány v rámci podúseku 5-Maršov ze ŽSV VI. Trutnov. Výkop pro objekt SI se nalézá mezi výkopy pro řopíky číslo 93 a 94 pod Luční horou a výkop pro SII se nalézá mezi výkopy pro řopíky číslo 98 a 99 pod Studniční horou. V celé oblasti se dochovalo mnoho zbytků polního opevnění, tak jako v celých Krkonoších. Překážky v úsecích H1 a Z stavěla firma F. Šikola z Jičína. Stavba byla zadána 30.6.1938 a velitelem VSD byl por.p.J.Pavlíček. Poznámka: U Luční boudy došlo po 2. sv. válce k posunu hranic (ve prospěch ČSR), neboť dříve vedla hranice těsně u Luční boudy. Dnes je od Luční boudy na hranice cca 0,5 km. Upozornění: Některé řopíky leží v nejpřísněji chráněných územích (I. zóna ochrany) KRNAPu, kde je přísný zákaz pohybu mimo značené cetsy! My jsme měli k průzkumu povolení od vedení KRNAPu. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Přehled objektů podúseku H1 Luční hora
Všechny řopíky jsou jen v hrubé stavbě. V okolí všech objektů jsou pozůstatky polního opevnění - zákopů a palpostů. Ani u jednoho objektu není známa pevnost betonu. Objekt č. 256 je nejvýše položený pevnostní objekt v republice. Luční hora - 1555,3 m.n.m. - je druhá naše nejvyšší hora. Studniční hora - 1554,4 m.n.m. - je pak třetí nejvyšší hora v republice. Těžké objekty: KrK-L-SI: PSO; odolnost - 2; vlevo M; vpravo L1, M; 1xZN; výkop, zbytky vrtu pro studni, na úbočí Luční hory nad Bucharovou cestou do Špindlerova Mlýna, azimut čelní stěny 12o. KrK-L-SII: PSO; odolnost - 2; vlevo, vpravo L1, M; 1xZD; výkop, částečně zatopen, mezi Studniční horou a Luční boudou, azimut čelní stěny 350o. Počty objektů:
Použitá literatura: |
H2 Dívčí lávly <-> Z3 Velká Úpa
Poslední aktualizace: 03.03.2002